Sítě nn

Elektrické sítě NN

Pro potřebu jednoznačného definování charakteru sítě a způsobu použité ochrany bylo vytvořeno mezinárodní značení, složené z písmen a číslic.
První písmeno vyjadřuje, jak je zapojen uzel soustavy. Druhé písmeno říká, jakým způsobem je v soustavě provedena ochrana neživých částí. Další písmena za pomlčkou se uvádějí pouze v síti TN a označují, jak je proveden ochranný vodič.

1. písmeno:
T - uzel sítě je přímo uzemněný
I - uzel sítě je izolovaný (nebo uzemněný přes velkou impedanci)

2. písmeno:
T - neživé části spotřebičů jsou přímo uzemněné
N - neživé části spotřebičů jsou spojené s ochranným vodičem

3. písmeno (pouze síť TN):
C - spojený (kombinovaný) ochranný a střední vodič
S - oddělený (separovaný) ochranný a střední vodič
C-S - ochranný a střední vodič jsou nejprve spojené, pak jsou rozdělené v určitém místě (už se pak nikdy nesmí spojit)

Příklad označení sítě: 3 PEN ∼50 Hz 3x230/400 V / TN-C
Jedná se o třífázovou střídavou síť NN, tři fáze a vodič PEN, 50 Hz, 230/400V. Vodič PEN plní současně funkci ochranného i středního (pracovního) vodiče.

Síť TN-S

Uzel sítě je přímo uzemněný (T), neživé části spotřebičů jsou spojené s ochranným vodičem (N). Ochranný vodič je oddělený od vodiče středního (S). Ochranný vodič se uzemňuje na řadě míst, viz (Ochrany před nebezpečným dotykem). Tato soustava se dnes používá nejčastěji pro domovní i průmyslové instalace nízkého napětí. Oproti dříve používané soustavě TN-C je bezpečnější právě z důvodu oddělení ochranného vodiče od vodiče středního. Schéma sítě TN-S je na obr., kde je znázorněno i připojení třífázového a jednofázového spotřebiče k této síti. Všimněte si také, že vodič PE, ani N, ani PEN se nikdy nejistí!

Síť TN-C

Uzel sítě je opět přímo uzemněný (T), neživé části spotřebičů jsou spojeny s ochranným vodičem (N), ale ochranný vodič je zde spojený se středním vodičem (C). Toto zapojení se používalo dříve, dnes jsou v soustavě TN-C prováděny např. domovní přípojky a hlavní domovní vedení.

Síť TN-C-S

Uzel sítě je přímo uzemněný (T), neživé části spojené s ochranným vodičem (N), pak následuje část sítě provedená jako TN-C (kombinovaný ochranný vodič se středním) a v určitém místě se provede rozdělení ochranného a středního vodiče, takže dále pokračuje síť TN-S. Oba vodiče se pak již nikdy nesmí spojit! Příkladem je domovní instalace, kdy až do bytové rozvodnice je rozvod proveden v síti TN-C, v bytové rozvodnici se rozdělí vodič PEN na PE a N a dále pokračuje již síť TN-S.

Příprava a montáž nn

Příprava a montáž nízkého napětí (NN) se týká instalace elektrických rozvodů a zařízení v rozmezí napětí do 1 000 V AC (střídavé) nebo 1 500 V DC (stejnosměrné), typicky v obytných, komerčních nebo průmyslových objektech. Zde je obecný přehled kroků přípravy a montáže NN zařízení:

1. Projektová příprava

Analýza požadavků: Zjištění potřeb uživatele a typu odběru.

Zpracování projektové dokumentace: Jednopólová a vícepólová schémata, půdorysy, technická zpráva.

Výběr komponent: Kabely, jističe, rozvaděče, vypínače, zásuvky atd.

2. Stavební připravenost

Vysekání drážek pro elektroinstalaci (v případě montáže pod omítku).

Instalace chrániček a krabic: Pro přívod kabelů, montáž zásuvek a vypínačů.

Příprava rozvaděčového místa: Včetně upevnění montážní desky nebo skříně.

3. Kabeláž

Tahání kabelů a vodičů podle projektu (CYKY, CY, CYSY aj.).

Označení kabelů pro pozdější identifikaci.

Spoje a průchody: Důraz na správné jištění, minimalizaci rušení a mechanickou ochranu.

4. Montáž přístrojů a rozvaděčů

Montáž rozvaděče: Osazení jističů, chráničů, svorek, stykačů apod.

Připojení koncových prvků: Zásuvky, vypínače, světla, zařízení.

Propojení a zapojení všech obvodů podle projektové dokumentace.

5. Zkoušky a revize

Měření izolačního odporu, impedancí smyčky, proudových chráničů.

Funkční zkoušky: Ověření správné funkce všech zařízení.

Výchozí revize elektroinstalace: Zpráva od oprávněné osoby.

Využití holých vodičů, izolovaných vodičů a kabelových vedení v distribuční síti nn

V distribuční síti nízkého napětí (NN) se využívají tři základní typy elektrických vedení – holé vodiče, izolované vodiče a kabelová vedení. Jejich použití závisí na konkrétních podmínkách, jako je prostředí, bezpečnost, způsob montáže a technické požadavky.

Holé vodiče jsou vodiče bez elektrické izolace, zpravidla vyrobené z hliníku nebo mědi. Používají se především ve vzdušných vedeních, kde jsou upevněny na izolátorech umístěných na stožárech. Dříve byly běžně nasazovány ve venkovských a méně zastavěných oblastech kvůli nižším pořizovacím nákladům. Dnes jsou však jejich nevýhodou vyšší riziko zkratu při kontaktu s větvemi stromů, ptáky nebo jinými objekty, a také větší nebezpečí pro osoby při poruše nebo dotyku. Proto jsou holé vodiče postupně nahrazovány izolovanými vodiči nebo kabelovými vedeními.

Izolované vodiče, často ve formě samonosných svazkových vodičů (např. typu AYKY nebo ABC – Aerial Bundled Cable), jsou opatřeny vrstvou elektrické izolace, což výrazně zvyšuje jejich bezpečnost a snižuje riziko zkratů. Používají se ve vzdušných rozvodech v zastavěných oblastech, kde je kladen důraz na bezpečnost a spolehlivost. Díky izolaci mohou být vedeny v menší výšce, snáze se instalují i mezi budovami a umožňují jednodušší napojování jednotlivých odběrných míst. Jsou vhodné pro nové rozvody i pro rekonstrukce původních holých vedení.

Kabelová vedení jsou vedena převážně pod zemí a tvoří dnes základ městských distribučních sítí. Používají se izolované kabely s ochranným pláštěm (např. CYKY, NAYY), které jsou odolné vůči mechanickému poškození a vlhkosti. Kabelová síť je velmi spolehlivá, esteticky nenarušuje okolí a není ovlivněna povětrnostními podmínkami. Na druhou stranu má vyšší pořizovací náklady, obtížnější údržbu a složitější lokalizaci poruch.

V praxi se často kombinuje více typů vedení podle místních podmínek. Ve městech převládají kabelová vedení, zatímco ve venkovských oblastech jsou častější izolované vzdušné svazky. Holé vodiče jsou dnes již spíše výjimkou a v moderních sítích se postupně vyřazují z provozu.